Jaké jsou možnosti přivýdělku v invalidním důchodu?  

Dotaz do dnešní poradny přišel nikoliv od čtenáře, nýbrž od redakce novin. Jeden významný bankovní dům se na ni obrátil s nabídkou - možností přivýdělku pro občany se zdravotním postižením. Otázka, jež potenciálního zaměstnavatele zajímala, stojí, zda občané, jimž byl vyměřen invalidní či částečný invalidní důchod, mohou pracovat a kolik si případně mohou přivydělat korun, aniž by jim byl důchod krácen.  

Při plném invalidním důchodu  

Především musíme rozlišovat invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Podmínky nároku na tyto důchody jsou upraveny (stejně jako i podmínky výplaty a další v tomto textu uvedené údaje) v zákonu číslo 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. 

Podle tohoto zákona je pojištěnec plně invalidním a získal tedy právo na výplatu invalidního důchodu tehdy, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§38)

• poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo

• je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Nebudeme se podrobně věnovat tomu, kdy je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (okruh činností uvádí prováděcí předpis), všimneme si však zmíněného „poklesu schopnosti nejméně o 66 %“. Jakkoliv tento zákon - ani žádný jiný - v žádných ustanoveních výslovně nezakazuje těmto pojištěncům výdělečné aktivity - je nasnadě, že pokud pojištěnec pobírá tzv. plný invalidní důchod a nechá se zaměstnat dejme tomu na plný úvazek (tj. 40 h. týdně), může dojít při nejbližším přezkoumání jeho zdravotního stavu ke konstatování, že jeho „schopnost...“ nepoklesla o požadované množství procent! Připomeňme, že zaměstnavatelé informují o zaměstnání poživatele plného invalidního důchodu správu sociálního zabezpečení. Proto řada právníků v této situaci doporučuje přijímat případná zaměstnání - ovšem v rozsahu odpovídajícím „zbývající procentní schopnosti výdělečné činnosti“ - tedy například 34 %. Je to měřeno k rozsahu týdenní pracovní doby. Druhá stránka věci je výdělek při takové činnosti, který skutečně není omezen. 

Soustavná výdělečná činnost 

V prováděcím předpise (vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb.) je uvedeno, co se považuje za soustavnou výdělečnou činnost - jde o „činnost vykonávanou tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu, a to i když tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. Za soustavnou výdělečnou činnost se však nepovažuje činnost vykonávaná nejdéle po dobu jednoho roku v rámci pracovní rehabilitace na základě doporučení příslušného lékaře okresní správy sociálního zabezpečení“. 

Činnost za zcela mimořádných podmínek 

Zmíněná příloha číslo 3 tohoto předpisu pak uvádí okruh zdravotních postižení, jež umožňují výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek - a jež tedy přinášejí invalidní důchod z jiného titulu než „poklesu schopnosti samostatné výdělečné činnosti“:

1. úplná nevidomost obou očí (kategorie 5 dle klasifikace SZO - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí),

2. praktická nevidomost obou očí (kategorie 4 dle klasifikace SZO - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena),

3. amputační ztráta obou dolních končetin v bérci a výše,

4. amputační ztráta obou horních končetin v zápěstí a výše,

5. amputační ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny,

6. ochrnutí dvou končetin (hemiplegie, paraplegie, těžká hemiparéza a těžká paraparéza),

7. zdravotní postižení způsobující imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkázána na vozík pro invalidy,

8. střední mentální retardace (IQ 35-49),

9. těžké formy duševních onemocnění provázené častými atakami a opakovaným ústavním léčením, se závažným postprocesuálním defektem a s těžkým narušením osobnosti,

10. těžce slabý zrak spolu s těžkou nedoslýchavostí, popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou.

Při částečném invalidním důchodu 

Omezení, co se výše příjmů týče, nacházíme u pobíratelů částečných invalidních důchodů. Podle § 46 zákona: „Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti poživatele částečného invalidního důchodu:

1. nepřesahuje 66 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu (§ 48), částečný invalidní důchod se vyplácí v plné výši,
2. je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry,
3. přesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se nevyplácí.

Jestliže poživatel částečného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, částečný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.“ Toto ustanovení se však nevztahuje na pobíratele částečného invalidního důchodu, kteří dosáhli věku 65 let nebo jsou částečně invalidní pro „dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžující obecné životní podmínky“.  

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžující obecné životní podmínky 

Těmi rozumíme ve smyslu zmíněné vyhlášky MPSV:  

1. Zdravotní postižení ortopedická:

1. ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny,

2. podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontraktům loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení,

3. omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě,

4. zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení, nebo pakloub dlouhých kostí končetin,

5. ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi,

6. současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci,

7. těžké kyfoskoliózy,

8. hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm.

2. Zdravotní postižení chirurgická:

1. umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla,

2. stavy po vynětí hrtanu,

3. rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku,

4. odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu.

3. Zdravotní postižení nervová:

1. úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny,
2. trvalá afázie (ztráta řeči).

4. Zdravotní postižení smyslová:

1. oboustranná úplná nebo praktická hluchota,

2. snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí),

3. koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též zdravotní postižení neuvedená zde, jejichž dů-sledky jsou však obdobné zdravotním postižením uvedeným. Nejde o taková zdravotní postižení, která se neprojevují zjevnými chorobnými příznaky (například nemoci vnitřní, nemoci duševní včetně defektů intelektu, degenerativní změny pohybového ústrojí).

Další omezení 

Poživatelé částečného invalidního důchodu, jež hodlají být výdělečně činní, mají stanovenu řadu dalších úkolů a „omezení“, ze-jména co se týče jejich povinnosti hlásit výše uvedené a další skutečnosti správě sociálního zabezpečení a další. Jak je patrné, zaměst-návání občanů pobírajících některý ze zmíněných důchodů - přesněji jejich soustavná výdělečná činnost - není zcela bez problémů, možná však rozhodně je. A již vůbec se tato „omezení“ netýkají potenciálních zaměstnavatelů. Ty - z jejich pohledu - daleko více zajímá, zda má jimi přijímaný pracovník přiznán statut občana se změněnou pracovní schopností pro možnost uplatnění „benefitů“ dle zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z příjmu.  

Další info 

Další informace včetně textu norem je možno získat v mnou často doporučovaném Sociálně právním minimu JUDr. Jana Hutaře, případně přímo na příslušné správě sociálního zabezpečení.  

Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., poradna Můžeš, 3/03 Mezititulky

Zdroj magazín VOZKA